Návrat z testů ve Francii
V pátek nad ránem se po čtyřech dnech vrátila pětice mladých českých hráčů z testování ve francouzských klubech LOU Lyon (TOP14)a USO Oyonnax (PROD2). Mezi nimi i dva říčanští junioři Martin Cimprich (1999) a Kryštof Kobián (1999).
Projekt testování mladých talentovaných hráčů ve Francii začala od loňského roku organizovat ČSRU a podílí se na něm hlavní trenér národního mužstva Thomasz Putra společně se sportovním ředitelem ČSRU a trenéry mladěžnických reprezentačních kategorií. Kromě samotných testů mladých ragbyových nadějí přímo ve francouzských klubech jde totiž hlavně o navazování partnerství s kluby a o spolupraci v podpoře rozvoje našeho ragby lyonským regionem vůbec. Připravují se jak například stáže trenérů, tak i utkání pro naše reprezentační celky.
Do Lyonu jezdila naše mládežnická reprezentace hrát již v osmdesátých letech a v Oynnaxu, a i nejvyšší francouzskou ligu s ním, hrál říčanský odchovanec Miroslav Němeček (nejlepší český ragbista z let 2013 a 2014).
S výpravou hráčů odjel na testy také kondiční trenér mládežnických reprezentací, expert na atletickou přípravu v Ragbyovém centru mládeže Říčany, olympionik Honza Kobián.
Honzo, máš s klukama za sebou dvě návštěvy velkých tréninkových center špičkových francouzských klubů ragby. Jaký to na tebe zanechalo dojem, coby zkušeného profesionálního sportovce a specializovaného trenéra? Jak tam testovali hráče?
Pro kluky to bylo jistě náročné i když si to asi moc nepřipouštěli, nebo alespoň o tom tolik nemluvili -:)). V Lyonu hned půl hodiny po příjezdu šli běhat a v Oynnaxu zase trvaly testy den a půl. Oba kluby mají skvělé zázemí, velké tréninkové prostory a travnaté plochy a nám se tam všude nadmíru věnovali. Nutno podotknou, že s patřičným respektem a uznáním. Sešli se s námi vždy jak šef profesionální části, tak i šéf rozvoje spolu s dalšími lidmi za klub a fakt se nám věnovali. Byli jsme tam ve všech částech vždy sami, pět našich kluků a plno jejich trenérů kolem, a bylo to tam pro nás opravdu v obou klubech připravený a dělaný. Trenéři na fyzičku, trenéři na kondici, trenéři na to či ono -:)), všichni kolem nás a pro kluky. Mají to opravdu nastavené skvěle. Všichni naši kluci se ale v obou klubech předvedli výborně připravení, dělali vše naplno a zanechali u francouzských trenérů skvělý dojem.
V Lyonnu byl s námi osobně i Thomasz Putra. Dělaly se tam testy na výskok, jak jsou na tom kluci odrazově, měřili jim váhu/výšku, absolvovali rychlostní testy a hned potom šli na ragbyové dovednosti. Všechno museli dělat naplno a v rychlosti. Třicet vteřin skládky jeden na jednoho a hned další dva. To několikrát do kola a v tempu. Rojníci házeli auty, útočníci kopali a všichni hráči museli předvést z dovedností kde co. Trenéři si všechno důkladně zapisovali a ještě i mezi sebou probírali.
V Oynnaxu nás provedli po celém areálu, všem nás tam zase představili a všechno ukázali. Postavili tam novou profesionální část, mají tam nové budovy, špičkově vybavili celé zázemí. Mají tam novou posilovnu, vybavenou a zařízenou tak, že to se teda hned tak někde nevidí. Tam dělali kluci testy. Byl tam s námi kondiční trenér, který má na starosti jen hráče po zranění, kterým se věnuje, aby se dostali zpátky do hry a s ním tam kluci pracovali celé odpoledne. V tom zase výška/váha. Potom s nimi dělal šéf tohoto centra s každým zvlášť rozhovory. Pohovor o tom, co od toho očekávají, jaké mají slabiny, jaké mají přednosti, jak to kdo má se školou a tak. To bylo taky úrovni, určitě jsou tam na to zvyklí. Druhý den ráno několik rychlostních testů. Různé běhy, australský test – sem tam, sem tam, třicet vteřin běhy, třicet vteřin pauza a to několikrát dokola a dlouho – tohle bylo pro kluky opravdu náročné. Potom oběd a odpoledne už jenom herní věci. Nejdříve přišel specializovaný trenér a dělali se jen skládky, čtyřicet minut se mezi sebou jenom skládali. U toho stojí čtyři trenéři, všechno si zapisují a natáčí. Potom následovaly testy zase jen a pouze na přihrávku. Půl hodiny kluci běhali a nahrávali z různých pozic. Na to se pokračovalo testy na průniky jeden na jednoho, dva na jednoho, dva na dva atd. a to celkem hodinu a půl.
A padlo tam nějaké hodnocení kluků od francouzských trenérů?
Tak kluci všechny hodnoty dobrý, na místě nám trenéři říkali, že fyzicky jsou na tom naši kluci velice dobře, srovnání s profi úrovní jim vycházelo vždy naprosto skvělé, kolikrát i hodně nahoře, ale konečný verdikt teprve přijde, to tam trenéři neřekli nikde. Co se týče srovnání s francouzskými hráči, tak s nimi kluci do styku při testech nikdy nepřišli. Ale to tyhle testy o tom nebyly. Kdyby se však kluci dostali třeba do Oynnaxu, tak podle trenérů by hráli přímo za osmnáctku, která ve Francii hraje mezi TOP týmy této kategorie. Ovšem verdikt z těch klubů teprve dorazí na Unii.
A nějaké hodnocení Tvoje, Honzo?
Myslím, že pro naše kluky je toto vždy ohromná zkušenost a že pokud jsou ještě na škole, stojí za to vyzkoušet podobných příležitostí co nejvíce. Kdo chce dělat aktivně sport i po maturitě, nebo se mu vůbec věnovat profesně, je v sedmnácti ideální věk si říci, půjdu do toho to zkusit. A dát do toho vše, na co mám a nic se neděje, jestli to vyjde nebo nevyjde. Chtít tím zkrátka projít. Chtít se na to připravit. Fyzicky i psychicky. Testy jsou náročné vždy a všude, v každém sportu, ale bez nich to nejde. A v takovýchto klubech obzvlášť. Přál bych každému, kdo chce dělat sportovní kariéru, nebo být jen lepším hráčem, aby mu vyšel co nejlepší klub.
RC Mountfield Říčany přeje svým hráčům také co nejlepší uplatnění v zahraničních klubech.