AktualityKlub

Rozhovor s Jirkou Štuksou

Další osobností, kterou jsme vyzpovídali u příležitosti 80 let klubu je Jiří „Jim“ Štuksa. Říčanský patriot byl vynikajícím hráčem, trenérem, funkcionářem, proslul ale také jako jeden z nejlepších a nejoceňovanějších českých rozhodčích. Znalosti a zkušenosti z ragby využil také při komentování, jeho hlas jste mohli slyšet z obrazovek České televize třeba při posledním Mistrovství světa v ragby ve Francii.

V kolika letech a v kterém roce jsi začal hrát ragby v Říčanech?

Ragby jsem začal hrát v 7 letech v roce 1961. Ale kategorie žáků byla tehdy jedna do 15 let a tak se tam člověk několik let jen tak plácal.

Ragby hrál již Jimův otec, Jiří Štuksa st., na jedné z nejstarších fotografií týmu Říčan z roku 1945 klečí druhý zleva

Jaká byla Tvoje (nejen hráčská) ragbyová kariéra?

Po žácích jsem v 15 letech začal hrát za juniory (U 19) a hned v první sezoně jsme získali bronzové medaile v přeboru ČSSR. Potom v 19 letech jsem začal hrát za muže Říčan. Původně jsem si myslel, že budu hrát za „B“ tým, ale odehrál jsem v první sezoně všech 18 zápasů (jen 3x jsem střídal). V posledním zápase proti TJ Rostex Vyškov jsme potřebovali vyhrát o 16 bodů, aby z toho byl mistrovský titul. Prohráli jsme 0:15 a měli jsme tak stříbro. V dalších sezonách se už tak nedařilo a po pár letech se hrálo v Říčanech o záchranu. V té době jsem pomáhal trénovat žáky Říčan. Od roku 1983 jsem byl 2 sezony trenérem mužů Sokol DISK Říčany. Ve 30 letech jsem začal pískat I.ligu a posléze i mezinárodní utkání, v nejvyšší soutěži Československa a ČR jsem odpískal 343 utkání. V následujících letech jsem trénoval všechny kategorie mládeže a získal mistrovské tituly v kategoriích přípravky, mladších žáků, starších žáků a kadetů. Pouze v juniorech mám jako trenér pouze stříbro. Působil jsem také dlouhá léta jako předseda STK ČSRU a 14 let jsem byl členem Výkonného výboru ČSRU (8 let jako viceprezident). V podstatě 30 let jsem byl sekretářem Říčan.

Legenda mezi rozhodčími – několikanásobný rozhodčí roku ČR (foto zdroj SRR ČSRU)

Jaká nejsilnější vzpomínka se Ti váže na působení v klubu?

Jsem nadšený z 11 mistrovských titulů mužů, ale my jsme mohli mít ten první už v roce 1970 ! Tehdy se hrál poslední zápas I.ligy Dukla Přelouč – DISK Říčany na stadionu RAMO v Pardubicích. Podzimní utkání v Říčanech skončilo remízou 15:15, a Dukla měla o 15 bodů lepší skóre, Říčany tedy musely vyhrát ! Dukla vedla trestným kopem 3:0, ale v 70. minutě unikl Jarda Sejk a položil trojku k praporku (3:3) i když mohl běžet dál brance a položit ve výhodnější pozici pro kopáče. Honza Šafařík kop z těžkého úhlu neproměnil. V 75. minutě nechal rozhodčí Nešpor vhazovat 12 metrů před háčkem domácího Blachuta 4x do mlýna a vojáci pak míč odkopli do autu. Podle tehdejších pravidel pokud nebyl míč třikrát zamlet a vyšel zpět, bylo mužstvo vhazující potrestáno trestný kopem. Měli jsme tedy mít TK 12 metrů před háčkem a bylo by to vítězství 6:3 a mistrovský titul. Byl to hrozný podraz a nikdy nezapomenu na některé plačící říčanské hráče!

Jim je velkým fanouškem francouzského ragby

Chodíš stále na stadion Josefa Kohouta a jak vnímáš rozvoj klubu?

Na stadion Josefa Kohouta chodím na muže „A“ i „B“, utkání juniorů, kadetů a žáků a mám velkou radost z desítek trenérů a čtyř stovek mladých hráčů!

Co bys popřál klubu do dalších let?

Aby se dařilo jako nyní a ještě mnohem a mnohem lépe!

Jime, díky za odpovědi a přeji mnoho radosti s říčanským ragby.

 

PCh